Městečko na hranicích

Na základě spřízněnosti obou bratranců, zakladatelů rodů - Jana z Polné a Přibyslava z Křižanova, jejich vztah ke králi Václavu I a jeho synovi Přemyslu Otakarovi II a polohu jejích panství na obou stranách zemské hranice, můžeme přijmout zmíněnou myšlenku na novou obchodní stezku mezi sídly obou velmožů.

Pravděpodobně tedy byly ještě před rokem 1250 na cestě mezi Křižanovem a Polnou založeny dvě nová městečka, Bohdalov a Radostín nad Oslavou. Kupecké vozy, v té době tažené volským spřežením, nebo přímo stáda dobytka, která po ní byla hnána, potřebovaly totiž, po překonání denního úseku bezpečné místo pro přenocování a odpočinek.

Nová městečka byla proto vyměřována kolem velké návsi - náměstí. Jednotlivé statky a stavení svými štíty utvářely přirozenou ochranu pro přenocující karavany. Bezpečí ještě zvyšoval zděný opevněný kostel s obranou zdí a samostatně stojící strážní věží.

Místo zvolené pro výstavbu městečka Bohdalov mělo řadu výhod. Leželo pod úpatím hor, dnes je nazýváme Arnolecké, nedaleko zemské hranice, poslední před jejím přechodem. Bylo tedy vhodné k vybírání mýta (cla). Krajina byla jenom mírně zvlněná, s vydatnými pramennými zdroji vody, stékajícími se do jednoho řečiště. Dnes ho nazýváme Bohdalovský potok, ale ve své době byl pravděpodobně chápán jako jedno z ramen řeky Oslavy. Od Radostína procházela cesta k Bohdalovu mezi Pokojovem a Znetínkem, aby z dnešního Dolního konce vystupovala ke kamennému návrší na kterém stál obraný kostel obklopený staveními, které lemovaly mimořádně rozměrné náměstí. Když si odmyslíme domy postavené mnohem později v jeho středu, ocitneme se jako středověký poutník uprostřed rozsáhlého prostranství o délce 370 a šířce 75 metrů. V jeho horní polovině se jako malý hrad, či tvrz zvedal kamenný, opevněný kostel.