19. století - rozvoj a prosperita
Co se dělo v monarchii
20. října 1860 vydává František Josef I. Císařský diplom na upravení vnitřních poměrů říše dle práva státního. Tento diplom je také označován jako tzv. Říjnový diplom, který otevřel cestu k reformě Rakouska v konstituční monarchii.
Na jaře roku 1861 vydán tzv. Evangelický patent, ve kterém je umožněna plná svoboda vyznání. 8. června 1867 proběhla v Budapešti korunovace Františka Josefa I. Uherským králem. A bylo bylo provedeno Rakousko-Uherské vyrovnání.
29. srpna 1867 návrat korunovačních klenotů z Vídně do Prahy (kam byli odvezeny v roce 1848). V prosinci 1867 vyhlášena nová ústava, která stanovila jasné pravomoci císaře a krále, který se nyní stal ústředním představitelem a symbolem jednoty monarchie. Jako konstituční panovník byl, ale František Josef I. stále panovníkem "z Boží vůle" a měl celou řadu pravomocí označovaných za absolutistické (zejména v oblasti zahraniční politiky a armády).
Protesty proti rozdělení říše na Předlitavsko a Zalitavsko. Dochází k zániku autonomie zemí koruny České a omezení pravomocí zemských sněmů ve prospěch centrální říšské rady.
16. května 1868 položení základního kamene Národního divadla. Dokončeno bylo v roce 1883. V letech 1845 až 1914 byla vybudována převážná část dnešní železniční sítě.
70. let 19. století se stárnoucí František Josef I. stal pravděpodobně nejpopulárnějším členem dynastie a respektovaným monarchou. Císařova popularita do jisté míry souvisela i se stylem vystupování a novou politickou linii kompromisu a opatrného zasahování do politického života monarchie.
1880 vydaná tzv. Stremayerova jazyková nařízení. Nařízení upravující používání jiného jazyka než německého v úředním styku ("vnější úřadování bude provedeno v jazyce, ve kterém byla žádost podána").
V roce 1885 byla zahájena výstavba Národního muzea, které bylo dokončeno bylo v roce 1891. V říjnu 1908 anektovalo Rakousko-uhersko území Bosny a Hercegoviny (tento čin vyvolal evropskou krizi)
V roce 1914 po atentátu na následníka trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a nesplnění požadavků uvedených v ultimátu srbské vládě vydává František Josef I. manifest k provedení mobilizace a Velká válka byla prakticky zahájena.
Co se dělo v Bohdalově
V roce 1824 byl pořízen v Bohdalově vodovod. Potrubím byla přiváděna voda z obecního rybníka do dvou veřejných kašen. Od tohoto roku tak dochází k rychlému zvelebování městečka. Roku 1864 jsou povoleny 3 výroční trhy. V roce 1869 byl zřízen v městečku poštovní úřad. A brzy počala záslužná práce význačného rodáka Jana Nepomuka Heimricha. Z malého "horního" mlýna s vodní pilou vytvořil Heimrich velký závod. V roce 1895 připojil strojírnu, v níž se vyráběly parní stroje a hospodářské stroje všeho druhu. V roce 1874 byl založen požární sbor, otevřena budova nové obecné školy.
Roku 1892 se stalo městečko střediskem zrdvotního obvodu, k němuž byly přiděleny obce Rudolec, Chroustov, Pokojov, Kyjov, Nové Veselí, Březí, Kotlasy, Újezd, Matějov s Českou Mezí a Budeč. V roce 1894 zde byl povolen telegraf a četnická stanice, do jejíhož obvodu připadaly tytéž obce mimo Kotlasy a Březí. V roce 1905 zde byl zřízen telefon. Doručovací obvod pro listovní poštu a balíky tvořil Rudolec (poštovna a telefon), Chroustov, Pokojov, a Kdyjov, pro telegramy pak ještě Starý Telečkov, Pavlov, Znětínek a Sirákov.
Důležitým momentem se stal dosah železniční dopravy. V roce 1856 byla otevřena železnice Jihlava - Brno, s dosahem do Vídně. V roce 1905 byla vybudována místní železnice Polná - Jihlava a v roce 1906 otevřena trať Žďár - Tišnov s dosahem do Brna.
První světová válka byla zahájena výstřely sarajevského atentátu. 31. července 1914 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Mobilizováno bylo 188 bohdalovských mužů, 23 z nich v průběhu války padlo, 9 bojovalo v legiích. Jména i stručné osudy mobilizovaných jsou pečlivě zaznamenány v místní kronice.
