Jan Nepomuk Heimrich se narodil 11. května 1853 v Bohdalově u Žďáru z mlynářské rodiny. Již v mládí všímal si horlivě národního, politického a hospodářského ruchu a zúčastnil se spolkového a veřejného života. Brzy se propracoval k značným znalostem i k velkému rozhledu, jenž ho brzy postavil na jedno z čelných míst žďárského a...
Postupně se ze dna truhel a krabic objevují vzácné poklady starých fotografií. Některé zažloutlé, některé i potrhané. Ale vždy z nich dýchne vůně starých dobrých časů. S jakým klidem a vyrovnaností uměli žít naši předkové. Každá fotografie je toho vzácným dokladem. Kam se na tuhle sváteční atmosféru hrabou dnešní mobily. Vznikají stovky, možná...
22. 10. 2022 zemřela paní paní Eliška Klímová, rozená Boháčková a to v požehnaném věku takřka 100 roků. Narodila se totiž 3. 2. 1923 a tak byla nejstarší obyvatelkou Bohdalova. Na její pohřeb se sjela celá široká rodina a pravnuk paní Klímové, pan Vít Škaryd se s námi korespondenčně podělil o rodinné vzpomínky a fotografie.
Pan továrník Heimrich nechával dopravovat vyrobený škrob ze své továrny koňskými povozy na dráhu do Polné. 14 dubna roku 1913 byly opět vypraveny 4 povozy. V 5 hodin odpoledne vyložili kočí náklad do přistavených vagonů a stavili se v pohostinství na občerstvení. Jeden z nich se vydal hned na cestu domů, ostatní popíjeli dál. Neměli toho však ještě...
Ve světě výtvarné fotografie jsou stále velice hodnoceny takzvané sociální projekty. Skupiny fotografů mapovaly na svých snímcích určité prostředí a jejich dílo vypovídalo velice hodnověrně o době, ve které vznikalo. Bylo mimořádné především tím, že fotografie nevznikaly strojeně, pro společenskou potřebu zákazníků. Fotograf dal fotografovaným...
V této kapitole chci osvětlit situaci, která vznikla v Bohdalově v roce 1936. Akce, která zůstala v dějinách obce nedoceněna a která převyšovala veškeré budoucí organizační snahy, jak při zakládání JZD či zprůmyslnění obce. Továrník Osvald Heimrich přenesl ve čtyřicátých letech z ekonomických důvodů i z důvodů prestiže, svůj strojírenský závod z...
V průběhu 18. století se ve Žďáře nad Sázavou poprvé objevuje jméno Pliczka. Už tehdy je psáno polským nebo spíše slezským způsobem. Bernard Pliczka ( 1817 - 1897 ) je od roku 1859 uváděn jako žďárský poštmistr. Poštu provozoval ze svého domu, odkud také pravidelně vypravoval poštovní vozy do okolních i vzdálenějších měst. Měl několik dětí. Pro...
11. ledna 1926 se vydal poštovní slouha Josef Hladký z čísla 6. na obvyklou roznášku pošty. Mezi dalšími měl také předat blahopřejné telegramy a gratulace ke svatbě do Radostína. Při zpáteční cestě od Pokojova se spustila prudká sněhová vánice. Hladký si chtěl zřejmě zkrátit cestu od křížku při silnici přímo k Bohdalovu. Půda pod čerstvě napadaným...
Už několikrát jsem připomenul úctu, kterou měl za první republiky prezident zakladatel T. G. Masaryk. Mimořádné oslavy byly v našem městečku zorganizovány v roce 1930, při příležitosti jeho 80. narozenin ( 7. března 1850 ). V předvečer narozenin byl vypraven lampionový průvod s hudbou k ohni na Březinský kopec. Vlastní oslavy byly zahájeny ve...
Ve dnech 26. - 27. října 1930 došlo ke katastrofě nebývalých rozměrů. Okolo čtvrté hodiny ranní začal padat mokrý sníh a vát severozápadní vítr od Blažkova. Vítr zesiloval, až se změnil ve větrnou smršť. Napadlo 75 centimetrů sněhu a ještě několik dnů se nedalo do lesa vkročit. Bylo jenom slyšet praskání a lámání stromů. Sněhová kalamita porazila...
Do roku 1901 procházela Bohdalovem pouze silnice vedoucí od Žďáru do Polné a Jihlavy, tedy od Veselí k Rudolci. V roce 1905 byla postavena silnice k Chroustovu a silnice k Pavlovu. Až v roce 1923 byla vyměřena a postavena silnice k Pokojovu s napojením na Březí, Ostrov a Veselí. Na chroustovskou silnici navázala pak spojnice ke Stáji ústící do...
Rodina Prombergerova přistěhovala se do Bohdalova roku 1828. Nejdříve bydleli u Matějků, č 47 a pak na radnici a to do roku 1911. Tehdy byla tato původně dřevěná stavba zbořena a postavena nová zděná. Promberger zabýval se obchodem a formanstvím. Do Vídně vozil vejce, oves a další plodiny, zpátky pak sůl, mýdlo a další věci. Cesta přes Třebíč a...
Při hasičském sboru, založeném na popud továrníka Heimricha v roce 1874, byla v obci ustavena v roce 1904 první veřejná lidová knihovna. Iniciátorem byl mladý učitel a vlastenec Joža Khun. Při založení byla uspořádána peněžní sbírka a zakoupen první fond 60 knih. Další knihy věnovali členové učitelského sboru. Další prostředky byly získávány při...
Bohatý spolkový a kulturní život, jaký panoval v Bohdalově v letech první republiky, byl ihned v prvních měsících po osvobození obnoven v plném rozsahu. Samozřejmě v tom hrála roli i radost z nově nabyté svobody.
31. května 1923 byla v Bohdalově založena tělocvičná organizace Sokol. Už při zakládající schůzi bylo za členy přijato 23 mužů, 15 dorostových dívek, 15 hochů a 50 žáků. Cvičení probíhala na školním dvoře nebo ve větší třídě. Velkou aktivitu přinesla příprava na IX. Všesokolský slet v Praze. Ten se stal oslavou 100. výročí narození dr.Tyrše....
V letech první republiky se prezident T. G. Masaryk těšil mimořádné úctě celého národa. Nejinak tomu bylo také v Bohdalově. Každoročně bylo slaveno výročí jeho narození. Byly pořádány slavnosti a hrány vlastenecké hry. V roce 1928 byl v parku u kostela odhalen jeho pomník od sochaře Pelikána. Největší příležitostí pak byla návštěva prezidenta...
Od poloviny 19. století měl Bohdalov pravidelné poštovní spojení s Městem Žďárem. Jezdil ho otevřený poštovní koňský povoz převážející nejen poštovní zásilky, ale také cestující k vlakovému žďárskému nádraží. Jak popisuje kronikář učitel Maděra, který dojížděl několikrát měsíčně k rodičům do Nového Města: " Kolikrát jsem za těch patnáct roků...
4. srpna 1928 uspořádala Místní jednota spolu se Sokolem velice vydařenou slavnost Obžínek. Kolem městečka se vydal bohatý průvod vedený cyklistickou družinou, za ní se vydala Selská jízda. Tu tvořili mladí bohdalovští sedláci. Dnes už nevíme, jestli jeli na jízdních nebo tažných koních, nicméně jejich sedla a postroje i způsob jízdy byly dokonalé....
Selská jízda navazovala na spolek, který vznikl z někdejších takzvaných banderií. Byla zakládána na českém venkově po revolučním roce 1848. Banderia u sedláků posilovala sebevědomí, smysl pro pořádek, autoritu a disciplínu . V Bohdalově se činnost takového spolku neprokázala, ale největší sedláci jezdecké koně chovali obecně pro zvýšení osobní...
Jenom na několika fotografiích se zachovala místa, která už dnes v Bohdalově nenajdetží úplně jinému účelu. Možná jsou v některých rodinných albech další snímky, které mohou dnešní generaci připomenou to, co tak dobře znali jejich předkové. Rádi je zveřejníme.e, nebo která slou
Bohdalováci postupně rukovali do třech různých armád. Nejprve to byla Rakouskouherská císařská armáda, která ale řadu odvedenců nahnala do zákopů první světové války. Mobilizováno bylo 188 bohdalovských mužů, 23 z nich v průběhu války padlo, 9 bojovalo v legiích. Po vzniku 1. republiky se budovala nová armáda, která však po mobilizaci v roce 1938 a...
9. dubna 1925 na Zelený čtvrtek ve 23. hodin, tedy pozdě večer vypukl požár v domě obchodníka a statkáře Josefa Holzbacha č. 47. K požáru přispěchali nejdříve hasiči z místního bohdalovského sboru. Protože hrozila a také se potvrdila možnost rozšíření požáru na další domy byli rychle posláni poslové na kolech do okolních vsí pro další pomoc....
Hodně dlouho jsme nemohli identifikovat jednu fotografii. Je na ní sestava úctyhodných občanů na pódiu před kostelem. Opět pomohlo studium obecní kroniky. Na snímku je oslava 10. výročí založení republiky 28. října 1928.
Založení požárního sboru v Bohdalově úzce souvisí s katastrofálním požárem 7. července 1872, kterému padlo za oběť ve dvou hodinách 82 domů včetně kostela, školy, fary a obecní radnice. Bylo popáleno několik žen a dětí a jedna žena následkům utrpěných zranění podlehla. Postižení lidé nalezli útulek v zachráněném Heimrichově mlýně.
V roce 1824 byl pořízen v Bohdalově vodovod.Potrubím byla přiváděna voda z obecního rybníka do dvou veřejných kašen. Od tohoto roku tak dochází k rychlému zvelebování městečka. Roku 1864 jsou povoleny 3 výroční trhy. V roce 1869 byl zřízen v městečku poštovní úřad. A brzy počala záslužná práce význačného rodáka Jana Nepomuka Heimricha. Z malého...
Zajímavý popis Bohdalova byl zaznamenán v knize Vlastivěda Moravská - místopis Okresu žďárského. Autor knihy Josef František Svoboda (1874 - 1946 ) pracoval na popisu a historii tehdejšího okresu a jeho obcí více jak deset roků.
Ukázka z povídky " První místo ". Antonín Promberger ji zařadil do druhého svazku svých Zápisků starého učitele. Poetický popis našeho kraje je dokladem o kvalitách našeho pana spisovatele.