informace o schůzce budoucí Rady tří v Bohdalově v červnu 1944 jsou poměrně známé a často citované (např. v knižních vzpomínkách prof. Grni i plk. Veselého-Štainera) či v knize Petra Kopečného a spol. o generálovi Lužovi. Ve Vojenském historickém archivu v Praze v Ruzyňských kasárnách ve fondu 308 (vzpomínky Josefa Císaře atd.). Osobně mi to v 80....
V rukopisné knize nadepsané Protocollum Domesticum Pharochice Bohdaloviensis - zápisy a protokoly farnosti Bohdalov jsem mimo jiné objevil také rukopisný zápis pana faráře Josefa Votavy. Dotyčný působil jako správce farnosti v letech 1942 - 49.
Bohdalov byl v těchto letech centrem jihozápadní části žďárského regionu. Procházela tudy důležitá spojnice Město Žďár - Nové Veselí, po níž bylo možno dále pokračovat do jihlavského nebo německobrodského okresu. Na tu se, napojovala komunikace od Ostrova a Březí a také cesta od Pavlova. Četníci z bohdalovské stanice se nezpronevěřili slibu...
Jan Pliczka ( 1895 - 1965 ) - syn Leopolda Pliczky, bohdalovského poštmistra, pracoval na ústředí pošt v Brně. Za 1. světové války sloužil jako zpravodajský důstojník. Poté vystudoval práva a vybudoval si kariéru jako vrchní rada na Ministerstvu financí ČR. V období mezi válkami často navštěvoval Bohdalov a se strýcem Emanuelem se věnoval...
Hrdina protinacistického odboje Petr Sedlický se narodil 29. 6. 1905 v Bohuňově u Bystřice nad Pernštejnem. Od 17. 10. 1929 pracoval jako přednosta poštovního úřadu v Bohdalově. Během let 2. světové války se zapojil do odboje. Byl napojen na vrchního radu ministerstva financí Jana Pliczku, který žil v ústraní v Dolním mlýně v Bohdalově. Podílel se...
Tento krkolomný název v překladu znamená Zemědělská národně vzdělávací škola. Tento druh školy byl do vzdělávacího systému zařazen ve třicátých letech minulého století a následně obecně rozšířen v období okupace. Měl doplňovat výuku žáků, kteří ukončili základní školu a nechtěli pokračovat na vyšším tzv. měšťanském stupni. Vyučování probíhalo...
Tradice a využití lidových krojů v Bohdalově mělo svoji předválečnou tradici. Horácké listy uvádí vystoupení skupiny dívek a chlapců z Bohdalova, Chroustova, Německého Rudolce a z dalších míst na Okresní Horácké dožínkové slavnosti dne 6. srpna 1939 na sokolském stadionu ve Žďáře nad Sázavou. Akci organizovala organizace Národní souručenství. Co je...
V okolí Bohdalova se s příchodem jara roku 1945několikrát objevili partyzáni. V sobotu 10. března odbojáři po domluvě s četníky provedli přepadení místní služebny. Ozbrojenci přepadli byt vrchního strážmistra Jindřicha Jeřábka a naoko jej pod pohrůžkou zastřelení donutili jít s nimi ke stanici, kde se službě prokázal heslem, a nařídil svým...
17. července 1944 došlo v Bohdalově u Žďáru nad Sázavou k formálnímu ustanovení odbojové organizace, která se Dne od září 1942 složitě formovala na Českomoravské vysočině ze zbytků gestapem rozbitých celostátních organizací Obrana národa a Petiční výbor Věrni zůstaneme. Zprvu nesla tato odbojová síť názvy "Přípravný revoluční výbor" a "Jaro". Nyní...
V samém závěru válečných bojů a osvobozování republiky docházelo k vypouštění a znehodnocování zásob lihu z obecních místních lihovarů. Důvody byly dva. Německá armáda mohla použít líh jako náhradní pohonnou nebo i zápalnou surovinu. Zajímavější je druhý důvod. V závěru války se očekávala euforie vojáků osvobozující Rudé armády a s ní také obava s...