Epidemie drtily lidstvo už od dob antiky. Měly daleko ničivější dopad než jakýkoli ozbrojený konflikt v historii. Byly to mor, neštovice, španělská chřipka, tyfus a další infekční nemoci, které tvořily dějiny. V dnešní proočkované, civilizované Evropě plné antibiotik na to rádi zapomínáme, nejde však jen o minulost. Staré nemoci se vracejí a nové...
1. září 1946 bylo završeno mnohaleté úsilí vedení obce o zřízení vyššího měšťanského stupně základní školy. Po řadě pokusů, které neuspěly již ve třicátých letech, na vině byla neochota okolních obcí podílet se na nákladech, byla přestavěna budova dřívější radnice a hostince a škola uvedena do provozu. Zásluhu na zřízení měšťanské školy měli...
Jenom na několika fotografiích se zachovala místa, která už dnes v Bohdalově nenajdete nebo která slouží úplně jinému účelu. Možná jsou v některých rodinných albech další snímky, které mohou dnešní generaci připomenou to, co tak dobře znali jejich předkové. Rádi je zveřejníme.
Národní kroje mívaly v Bohdalově svoji velkou tradici. Především dívky je vytahovaly ze skříní při každé vhodné slavnostní příležitosti. Horácké listy uvádí vystoupení skupiny dívek a chlapců z Bohdalova, Chroustova, Německého Rudolce a z dalších míst na Okresní Horácké dožínkové slavnosti dne 6. srpna 1939 na sokolském stadionu ve Žďáře nad...
Zemědělci se v Bohdalově začali organizovat již v létě 1945, kdy byl založen JSČZ - Jednotný svaz českých zemědělců. Jeho předsedou byl zvolen sedlák Emanuel Bradáč a ve výboru aktivně pracoval také místní farář Votava.
Tato neznámá kapitola dějin Bohdalova svědčí o tom, že ne všechno šlo tak hladce, jak se dnes může zdát. Díky tehdejšímu kronikáři Fr. Blahovi máme pod kapitolou nazvanou "Nápor reakce", velmi podrobný popis celé události, včetně vývoje situace kolem prvních roků JZD.
2. června 1954 najel autobus linky ČSAD vezoucí dělníky na ranní směnu do Žďáru do hluboké strže. Stalo se to u nové hájenky mezi Bohdalovem a Novým Veselím, Vytrvalé deště podemlely novou silnici a tak zůstala pouze několikacentimetrová vrstva asfaltového koberce. Došlo sice k několika těžkým a řadě lehkým zraněním, ale naštěstí nikdo nepřišel o...
XI. všesokolský slet v Praze probíhal od 19. do 27. června 1948 ve třech vlnách. Nejdříve vystoupilo na Strahově žactvo. Prostná cvičili chlapci a dívky společně. Krátce po nástupu na plochu stadiónu, těsně před zahájením cvičení, začala část cvičících provolávat: "Ať žije prezident Beneš!" Jejich volání zachytily mikrofony reportéra...
Občas se v kronikách či archivech najde událost jako vystřižená z černé kroniky. Týká se to také naší obce. Bude jistě zajímavé, když si budeme moci, některé případy po letech znovu připomenout.
Bohdalovská kotlina a Arnolecké hory ležících kolem ní jsou místem velkého bohatství vodních pramenů. Ty napájejí množství rybníků a rybníčků. Kolem roku 1920 je jich v bohdalovském regionu a na pavlovské straně uváděno na 130. Na druhé straně však nízká spodní voda podmáčela pole, stěžovala obdělávání půdy a snižovala úrodu. Za vlhké a podmáčené...
Jako vzpomínku připojuji tuto naši rodinnou muzikantskou kapitolu. Můj dědeček pan Josef Růžička se narodil 15. března roku 1892 v Bohdalově, v čísle popisném 55. Nevím kde a u koho se učil hrát na různé hudební nástroje. Jedno je však jisté, že byl zakladatelem našeho muzikantského rodu. V roce 1915 narukoval do rakouské armády a podle vyprávění...
14. června 1946 uspořádal SOKOL velký dětský letní karneval. Karneval se konal v horní části obce na Šípkově poli, které obec pronajala na zřízení hřiště. Organizaci akce a komentář obstaral A. Homola, předseda SČM, rozhlas a techniku pak MUDr. Stoger. Obcí prošel pestrý karnevalový průvod, na místě pak školní děti představily svoje záliby a...
Přestože obec Bohdalov leží doslova v podhůří Arnoleckých hor, mezi množstvím pramenišť pitné vody, nebyla otázka vodovodu dlouho pořádně vyřešena. Až do druhé světové války se voda sváděla dřevěným potrubím z obecního rybníka do tří veřejných kašen. Většina zemědělců, kromě těch, kteří měli vlastní vydatné studny, musela užitkovou vodu dovážet....
Již první poválečné informace mluvily o nutnosti vysídlení německých obyvatel ze země. Dekretem ze dne 20.7.1945 to přímo vyhlásil prezident Beneš. Jednalo se zhruba o 2,5 milionů občanů německé národnosti. Z této situace pak vyvstala potřeba znovu obsadit uvolněné statky a usedlosti v českém pohraničí. To byla příležitost pro méně majetné české...
Pouhý měsíc po osvobození Bohdalova byla založena místní organizace Svazu české mládeže. Měla sdružovat všechny mladé obyvatele bez ohledu na politickou příslušnost. Předsedou se stal A. Homola. Během prvního roku byl spolek velmi aktivní a podílel se na řadě kulturních a společenských akcích. Například členové spolku vyrobili taneční parket o...
Jestli že naříkáme na počasí dneska, pak stejnou starost měli i naši předkové. Připomeňme si několik zápisů z kroniky:
Jedním z prvních úkolů nového vedení obce po osvobození republiky bylo vybudování kulturního domu. Obětavost občanů při stavbě byla příkladná. Převážná část brigádnických hodin byla bezplatná. Řada občanů finančně přispěla na stavbu, řada se zaručila záložně na půjčku. K slavnostnímu otevření kulturního domu došlo 28. 10. 1948 za účasti občanů i...
28. října 1948 byla po více jak dvouleté práci dokončena výstavba nového Kulturního domu. Stavba byla s velkým nadšením zahájena v poválečném období, aby po krátkém přerušení, způsobeném změnou politických poměrů byla připravena k předání občanům. Z celkové plánované částky cca 4 miliony korun bylo podílem zdarma odpracovaných hodin ušetřeno více...
Každoročně, s výjimkou let německé okupace chodili mladí bohdalováci k vojenským . odvodům. Ty schopné a odvedené čekalo několik roků vojenské služby a tak se chvíle odvodů vždy stávala důvodem k mimořádným oslavám. Fotografie jsou zajímavé také tím, že na nich poznáte tváře prakticky všech mužů, kteří se v Bohdalově narodili mezi dvěma světovými...
V roce 1970 vyšel v deníku Rovnost obsáhlý článek pod názvem Bohdalovská iniciativa. Redaktor Sahánek v něm popisuje život ve sloučené obci se zhruba tisícovkou obyvatel. Městečko s velkým kulturním domem a ještě větším zachovalým kostelem se v těch letech pustilo do řady prospěšných a náročných staveb. Tajemník Raimund Urban rozšířil podnikání MNV...
Je skoro neuvěřitelné, jak dlouho trvala cesta k bohdalovské nové škole. 46 roků uběhlo od prvních představ v roce 1927, podle kterých by takové historické a dobře zabydlené městečko mělo mít pro svou mladou generaci kvalitní vzdělávací podmínky. Při prvních pokusech stála v cestě neochota našich předků. Prostředky na novou budovu musely jít z...