Kostelní historie

Zbytkem starého středověkého kostela, zbudovaného v polovině 13. století, je dnešní sakristie, připojená za východním závěrem kostela. Představuje původní čtvercové kněžiště, zaklenuté výjimečně dobře dochovanou žebrovou klenbou do kříže. Tento kostel se v písemných zdrojích ponejprv připomíná v roce 1360, kdy se spolu s městečkem nacházel v rukou Lichtenburků. Představoval neobvyklý typ vrcholně středověkého pevnostního kostela, vyznačujícího se především až výjimečnou sílou zdiva. Ta dnes v presbytáři dosahuje cca 1,7 metru. Kostel byl chráněn poměrně vysokou hradební zdí a mimo jeho chrámovou loď stála pravděpodobně vysoká strážní, či hlásná věž. Odobný typ rozložení kostela a věže je dodnes uplatněn v nedalekém Pavlově či v Radostíně.

V prvních desetiletích 17. století, za držby statku Janem Rafaelem Chroustenským z Malovar, byla bohdalovská fara spravována nekatolickými kněžími, kteří zde setrvali až do porážky stavovské vzpoury a zabavení rudoleckého panství Chroustenským. Následné období, především obnovené zřízení zemské, sjednotilo v českých zemích dosud značně rozvolněnou náboženskou strukturu určením jediného povoleného náboženství. Tehdy se stal bohdalovský kostel filiálním k Měřínu, a to spolu s kostelem v nedaleké Zhoři. Blízká fara byla pronajata, zčásti zde však i nadále přebýval kněz. Teprve v závěru šedesátých let 17. století je samostatná farní správa v Bohdalově opětovně obnovena, zhořský kostel je pak připojen k Bohodalovu jako jeho filiála.

Za Collaltů dochází k výrazným stavebním úpravám bohdalovské svatyně. Její značně neobvyklý charakter, především pravidelný protáhlý nečleněný vnitřní prostor bez odděleného presbytáře a stopy někdejších tribun ukazují na prodloužení středověké lodi již dříve, za posledního Chroustenského z Malovar ve stylu luteránských kostelů. Zřejmě současně byl uzavřen starší vítězný oblouk a středověké kněžiště se stává sakristií nového kostela. Po převzetí rudoleckého statku Collalty jsou tribuny odstraněny a kostel je upraven do podoby volné jednolité haly. Snad teprve tehdy vzniká před západním průčelím kostela výrazná hranolová věž, dnes nápadně dominující celému okolí Bohdalova, která však můře být rovněž součástí předchozí přestavby objektu za Chroustenských. V každém případě z iniciativy hrabat Collaltů vzniká dvojice bočních kaplí s oratořemi v patře, přístupných koutovými válcovými schodišti. Se starší collaltovskou etapou je možné spojit rovněž zaklenutí kostela. V závěru raně barokních úprav dostává kostel svoji vnější podobu, dodnes jen velice málo pozměněnou. Ve třicátých letech 18. století je pak nově vybaven interiér stavby, kde je zřízen dnešní monumentální oltář.