Připomínka zapomenutých hrdinů

V souvislosti s oslavami 80. výročí osvobození naší vlasti se zastupitelstvo Bohdalova rozhodlo připomenout občanům a zejména mladé a nejmladší generaci události a oběti obou světových válek, které ve dvacátém století tak tragicky poznamenaly naší zemi i městečko. Příběh a osudy bohdalovských odbojářů byly totiž po celou dobu, která uběhla od konce války zamlčován. Hned po osvobození a následném převratu v únoru 1948 se novému režimu nehodila skutečnost, že organizovaný odboj v Bohdalově probíhal ve velké míře ve spojení s římskokatolickou farou a s místním farářem Votavou. Navíc většina vrcholových účastníků těchto událostí byla postupně umlčena a odsouzena na řadu roků do komunistických věznic. Připomenutí historických souvislostí se však v Bohdalově vztahuje na obě světové války, které nás zasáhly během 20. století. V parku u farního kostela sv. Vavřince totiž stojí už od roku 1920 památník vojákům z Bohdalova, kteří padli na frontách první sv. války. Na pomníku vytvořeném významným sochařem J. Pelikánem však už více než sto roků chybí jména 23 padlých bohdalovských mužů. Přitom tradice uvedení jmen padlých platí nejenom v naší republice, ale prakticky v celé Evropě. Všechna jména si proto poprvé připomeneme na připravované vzpomínkové akci. Druhou část slavnosti pak bude představovat odhalení pamětní desky na budově fary. Ta bude připomínat mimořádnou událost z období 2. sv. války, kterou se stalo ustavení odbojové organizace Rada tří v Bohdalově 17. července roku 1944. Spolu s touto událostí pak budou na desce vzpomenuta jména tří našich spoluobčanů, kteří položili životy za svobodu vlasti. Zatím co Jaroslav Koudela a Jaroslav Heimrich byli odsouzeni a popraveni za odbojovou činnost v roce 1942, Petr Sedlický byl odsouzen přímo v souvislosti s Radou tří a zahynul pak v samotném závěru 2. sv. války. Oslavy 80. výročí osvobození připravuje Zastupitelstvo Městyse ve spolupráci se správou farnosti na neděli 4. května v parku u farního kostela. Po Mši svaté, která bude zahájena v 9. hodin a sloužena za oběti obou válek se sejdou občané v 10. hod. v parku u pomníku padlých. Po promluvách představitelů Městyse a odborných historiků se do programu zapojí žáci Základní školy, kteří připomenou jména občanů padlých v 1. sv. válce. Poté bude za účasti příslušníků armády ČR odhalena pamětní deska připomínající události protifašistického odboje. Podrobnosti k uvedeným událostem vztahujícím se k oběma světovým válkám budou uvedeny na výstavě připravené v sále farní budovy. Celý dopolední program pak doplní a uzavře koncert dechové hudby.

Uprostřed horkého léta roku 1944, s blížícími se válečnými frontami z obou stran a stále trvajícím terorem nacistických okupantů se městys Bohdalov a jeho obyvatelé dostávají do středu událostí spojených s vrcholným vedením protinacistického odboje. Z iniciativy Jana Pliczky a s pomocí faráře Votavy se přímo v městečku a v blízkém okolí uskutečnilo několik schůzek budoucího štábu významné odbojové organizace Rady tří. Ta byla od poloviny roku 1944, tedy v období před koncem války největší českou vojensko-partyzánskou organizací. Po několika letech nacistického teroru se podařilo sjednotit odboj a podřídit ho společnému vedení. Ať už se jednalo o odbojové organizace vedené komunisty, nebo Sokolů, či skupiny vytvořené kolem výsadků, vyslaných na pokyn exilové vlády z Velké Británie. Právě v Bohdalově dostala organizace jméno Rada tří. Vojenským velitelem se stal generál Vojtěch Luža (1891 - 1944). Jednalo se o významného člena vedení Československé armády a jejího generálního štábu. Na přímý zásah prezidenta Beneše byl v roce 1937 převelen do funkce Zemského vojenského velitele v Brně a velel 2. armádě, která měla bránit hranici na severní Moravě. Po okupaci odmítl odejít do emigrace a po roce 1939 se zapojil do odboje. Když byl zatčen jeho přítel, tehdejší předseda vlády generál Eliáš, odešel do připravené ilegality. Společně s profesorem brněnské techniky JUDr. Josefem Grňou začal budovat na pozůstatcích nacisty zlikvidovaných odbojových organizací Obrana národa a Petiční výbor Věrni zůstaneme, novou organizaci s celostátním působením. Přímé spojení s londýnskou exilovou vládou zajišťovali parašutisté z britských výsadků Calcium – Barium. V létě 1944 se tato skupina sloučila s organizací Avala, velitele podzemní organizace hasičstva Josefa Císaře a vytvořila sjednocenou Radu tří. Tu pak londýnská exilová vláda uznala jako zastřešující organizaci domácího odboj

Schůzky v Bohdalově se odehrávaly v budově fary, nebo na lovecké chatě, kterou nechal Pliczka o rok dříve postavit ve farním lese Buzlov, nedaleko Bohdalova. Dnes, po více jak osmdesáti letech jenom obtížně dohledáváme dokumentaci jednotlivých setkání a jejich účastníky. Připomeňme tedy jména a tváře nejvýznamnějších osobností .

Generál Vojtěch Luža (1891 - 1944). Vojenský velitel Rady tří. Významný člen vedení Československé armády. Na přímý zásah prezidenta Beneše byl v roce 1937 převelen do funkce Zemského vojenského velitele v Brně. Po okupaci odmítl odejít do emigrace a zapojil se do odboje.

JUDr. Josef Grňa, profesor práva Brněnské vysoké školy technické začal společně s Lužou budovat novou odbojovou organizaci. Přímé spojení s londýnskou exilovou vládou zajišťovali parašutisté z britských výsadků Calcium – Barium. Na jaře 1945 přešel frontu a dostal se k Čs. vládě do Košic, kde jednal o budoucím uspořádání republiky.

Josef Císař byl velitelem podzemní odbojové organizace Čs. dobrovolného hasičstva. Ti byli po celý průběh jedinou povolenou organizovanou složku, protože Němci potřebovali hasiče pro likvidaci následků bombardování. V létě 1944 se tato skupina pod krycím názvem Avalon spojila s Lužovou a Grňovou organizací a vytvořila Radu tří.

Víme, že se v Bohdalově průběžně od léta až do podzimu vyskytovali nebo přímo ukrývali generál Luža a jeho syn Radomír se snoubenkou Svatoplukou, pobočníci velitele, kapitán Šteiner a kapitán Soška, velitel hasičstva Císař, další významný odbojář JUDr. Váhala a ještě několik dalších. Každé uvedené jméno mělo svůj spis na gestapu a v případě zadržení hrozila každému z nich smrt. Musíme si také uvědomit, že stejný rozsudek by čekal každého, kdo jim pomáhal nebo je ukrýval. Kdyby každý jmenovaný odbojář zůstal v Bohdalově jenom pár dnů, vždycky se o něho musel někdo postarat. Přivést ho do úkrytu, dát mu najíst, předat zprávy a také ho vyprovodit nebo převézt na další adresu. Zůstává záhadou, proč tyto události nebyly zpracovány hned po skončení války. Jako tomu bylo například v nedalekém Netíně. Díky tamním zápisům můžeme nalézat další souvislosti. V hájovně u Pavlasů, která stála u Velkého netínského rybníka, se od prosince 1943 ukrýval profesor Grňa a také paní Milada, manželka generála Luži. Od června 1944 byli na Pavlasově polesí ubytováni v lesní boudě dva parašutisté ze skupiny Calcium, a to Josef Gemrot a Jaroslav Odstrčil. Odbojáři našli úkryt pro vysílačku u tamního pana faráře Kocmana. Zřejmě odtud také směřovali informace k bohdalovskému faráři Votavovi. Pokusme se tedy, vcítit do atmosféry horkých letních dnů roku 1944. Je doloženo, že se v Bohdalově poprvé sešli Císař se Štajnerem už 20. června. Při té příležitosti byla pravděpodobně dohodnuta vrcholná červencová schůzka. Ještě v noci pak odváží kapitána Štajnera z fary nějaký muž z Bohdalova na motocyklu na Fryšavu. V té době se brněnské gestapo pokoušelo prostřednictvím svých konfidentů Ryšánka a Jizery nastražit na vedení odboje past. Akce však byla prozrazena a představitelům Rady tří se podařilo uniknout. Další tajné jednání mohlo proběhnout v Bohdalově v polovině měsíce července. Jan Pliczka dostává při červnové schůzce na Bohdalovské faře úkol připravit podmínky pro vrcholovou schůzku vedení organizace. Luža na jeho výzvu přijíždí do Bohdalova, kde už na něho čekají Štajner, Soška a Gemrot, jeden z parašutistů výsadku Calcium. Císař dostává do Prahy telegram: Přijeď na srnce, 17. až 18. července. To znamenalo, že Luža je na místě. Z Prahy odjel Císař rychlíkem do Německého Brodu, ráno byl ve Žďáře a mlékárenským autem se dostal před polednem do Bohdalova. Spolu s Pliczkou došli k lesní chatě. Okolí hlídaly stráže místních četníků. Schůzka trvala při krásném počasí od jedné hodiny do půl desáté večer. Štainer jednal v zastoupení Grni. Dle jeho návrhu měli Radu tvořit Grňa, Luža a Císař. Císařovým zástupcem byl jmenován Pliczka, Grňovým Štainer a Lužovým Svatoň. Poté se Luža se všemi rozloučil a s Císařem a Pliczkou odešli k Bohdalovu, kde už na ně čekal farář Josef Votava a vedl je postranní brankou na faru. Tam pokračovali v jednání, aby před půlnocí odjeli nákladním autem pana Peřiny do Světlé nad Sázavou. 

Popis události s řadou dalších podrobností byl zaznamenán při poválečném výslechu Pliczky a Císaře státní bezpečností