Období okupace a odbojová činnost na faře

V rukopisné knize nadepsané Protocollum Domesticum Pharochice Bohdaloviensis - zápisy a protokoly farnosti Bohdalov jsem mimo jiné objevil také rukopisný zápis pana faráře Josefa Votavy. Dotyčný působil jako správce farnosti v letech 1942 - 49.

V návaznosti na další příběhy z Kapitol vztahujících se k období okupace připojuji doslovný přepis jeho zápisu.

.....V obvodu farnosti bydlil vrchní finanční rada Jan Pliczka. Byl zde na penzi, aby tak kryl svůj poměr k českému podzemnímu hnutí. Měl pronajatou část lesního revíru, tomu jakoby věnoval svou činnost a zatím to bylo pouze jenom krytí jeho skutečné činnosti. Asi v roce 1942 nebo 43 požádal mne, abych mu povolil vystavěti boudu na pozemku farního lesa. Dovolil jsem mu, ač jsem nevěděl, co se bude pro státní samostatnost jednou konat. Ten kout byl v roce 1944 středem činnosti, kam partyzáni a lidé žijící v ilegalitě směřovali svoje schůzky a schovávali se. 17. července zde měli pan Císař, Luža a Grňa svoji schůzku. Již před tím byl jsem požádán, abych v případě potřeby nechal někoho přespat.  Ten večer přišel pan rada Pliczka s Císařem, abych přijal pod střechu fary jednoho pána, že přijde o ½ 9. Proto jsem čekal. Přišel asi v 10 hodin. Byl představen pod krycím jménem Prokop. A zatím to byla hlava vojenského odboje generál Luža. Seděli jsme v biskupském pokoji do půlnoci a besedovali nad situací. O půlnoci jsem ho vedl přes Bohdalov k Peřinovým, odkud odejel dál. Tak fara hostila jednoho z největších mužů odboje.

Pak uplynul srpen. V září přišel opět pan rada Pliczka k poradě. Že má skupina dostat zbraně. Kam s nimi. Do kostela jsem zbraně ukrýt nechtěl. Ponecháno tedy na pozdější dobu. Snad na faru. Později jsem dostal dopis k předání panu radovi. Byl od Císaře z Prahy. Byla to doba smutku. 3. 10. Byl zastřelen v blízkém Hřišti, vesničce u Přibyslavi generál Luža. Směřoval k nám do Bohdalova. Dověděl jsem se to od pana rady 5.10. Přitom ještě v září byli na faře na půdě ubytováni syn generála Luži a ještě jeden partyzán. V přítomnosti Radomíra Luži a Dr. Vahaly, který přijel z Prahy, se na faře dlouho uvažovalo. Také Svatopluka zde byla - snoubenka Radomíra Luži. Asi 16. října zde nocoval kapitán Soška se stavitelem Dvořákem z Nasavrk. Kapitán Soška byl 1. 11. v Proseči zastřelen gestapem.

19. října jsem dostal z Prahy dopis pro Pliczku. Chtěl jsem jet na kole do Pliczkova - Dolního mlýna, ale nějaké tušení mne varovalo. Šel jsem pěšky a u Hospodářského družstva jsem potkal pana Břečku, který mě varoval. Že gestapo hledá pana radu. Rychle jsem šel schovat jeho aktovku, ve které měl klenoty, různé tiskovny a letáky. Chystal jsem se na to nejhorší. V pondělí byl odvezen poštmistr Petr Sedlický, který do dnešního dne je nezvěstný. Snad někde při náletech zahynul.

Ve středu byli odvezeni pan Jaroslav Doležal pan Adolf Remza. Kovářský mistr z Bohdalova. Ti se po třech nedělích z Jihlavy vrátili.

Pak nastala smutná doba. Kdy každou chvíli gestap přijelo. Nikdo netušil, kdy na sobě ucítí germánskou botu. Bohudík. Nikdo nic neprozradil a tak už nikdo nepřišel na řadu. Jenom Václav Pavlíček odešel, aby byl k ruce panu radovi a stal se z něho partyzán. Tak v naději jsme očekávali, kdy tomu všemu přijde konec.....