Muzeum Horního Pooslaví

05.01.2022

Řeka Oslava pramenící v lesích nedaleko rybníka Babín se v Ostrově nad Oslavou spojuje s naším Bohdalovským potokem. Dále pak v zákrutách pokračuje přes Radostín až k malé vesničce Kněževes. Pěšky z Bohdalova je to nedaleko. Slabé dvě hodiny pěšky. A přesto o této zajímavé lokalitě víme jenom málo. Od roku 2013 je původní středověká rychta v Kněževsi sídlem Regionálního muzea Horního Pooslaví. Protože je však muzeum kvůli covidu už dva roky uzavřeno, můžeme se o jeho činnosti dovědět jenom z jeho internetových stránek. Věřím, ale že se podaří najít osobní kontakt a vytvořit s tímto pracovištěm prostor pro doplnění jeho sbírek také o naše Bohdalovsko.

Zatím se můžeme alespoň seznámit se zajímavým odborným popisem našeho farního kostela.

Významná kostelní stavba na rudoleckém panství Collaltů se nachází v té době významem druhém centru jejich zdejších statků, v Bohdalově.

Podobně jako v Měříně i zde je jádrem kostela sv. Vavřince značně starobylá stavba, opět svým typem poměrně neobvyklá. Přestože v průběhu prvního století collatovské držby Rudolecka a Měřínska dochází k výrazné přestavbě svatyně do dnešní podoby, nejstarší kostel se přesto zčásti dochoval v téměř neporušené podobě.

Zbytkem starého středověkého kostela, zbudovaného v polovině 13. století, je dnešní sakristie, připojená za východním závěrem kostela. Představuje původní čtvercové kněžiště, zaklenuté výjimečně dobře dochovanou žebrovou klenbou do kříže. Tento kostel se v písemných zdrojích ponejprv připomíná v roce 1360, kdy se spolu s městečkem nacházel v rukou Lichtenburků. Představoval neobvyklý typ vrcholně středověkého pevnostního kostela, vyznačujícího se především až výjimečnou sílou zdiva. Ta dnes v presbytáři dosahuje cca 1,7 metru.

V prvních desetiletích 17. století, za držby statku Janem Rafaelem Chroustenským z Malovar, byla bohdalovská fara spravována nekatolickými kněžími, kteří zde setrvali až do porážky stavovské vzpoury a zabavení rudoleckého panství Chroustenským. Následné období, především obnovené zřízení zemské, sjednotilo v českých zemích dosud značně rozvolněnou náboženskou strukturu určením jediného povoleného náboženství. Tehdy se stal bohdalovský kostel filiálním k Měřínu, a to spolu s kostelem v nedaleké Zhoři. Blízká fara byla pronajata, zčásti zde však i nadále přebýval kněz. Teprve v závěru šedesátých let 17. století je samostatná farní správa v Bohdalově opětovně obnovena, zhořský kostel je pak připojen k Bohodalovu jako jeho filiála.

Za Collaltů dochází k výrazným stavebním úpravám bohdalovské svatyně. Její značně neobvyklý charakter, především pravidelný protáhlý nečleněný vnitřní prostor bez odděleného presbytáře a stopy někdejších tribun ukazují na prodloužení středověké lodi již dříve, za posledního Chroustenského z Malovar ve stylu luteránských kostelů. Zřejmě současně byl uzavřen starší vítězný oblouk a středověké kněžiště se stává sakristií nového kostela. Po převzetí rudoleckého statku Collalty jsou tribuny odstraněny a kostel je upraven do podoby volné jednolité haly. Snad teprve tehdy vzniká před západním průčelím kostela výrazná hranolová věž, dnes nápadně dominující celému okolí Bohdalova, která však můře být rovněž součástí předchozí přestavby objektu za Chroustenských. V každém případě z iniciativy hrabat Collaltů vzniká dvojice bočních kaplí s oratořemi v patře, přístupných koutovými válcovými schodišti. Se starší collaltovskou etapou je možné spojit rovněž zaklenutí kostela. V závěru raně barokních úprav dostává kostel svoji vnější podobu, dodnes jen velice málo pozměněnou. Ve třicátých letech 18. století je pak nově vybaven interiér stavby, kde je zřízen dnešní monumentální oltář.

S rodem Collaltů je spojena také výstavba nedaleké fary, která zřetelně proběhla v několika stavebních etapách. Z rané doby působení Collaltů na Žďársku spolehlivě pochází zadní trakt složitěji řešené farní budovy se střední komunikační chodbou a obytnými prostorami po stranách. Všechny tyto místnosti jsou vybaveny raně barokními výsečovými klenbami, v první polovině 18. století doplněnými ve vrcholech štukovými ornamenty. Zajímavé řešení skýtá pak klenba menší zadní místnosti fary, jejíž klenba je na hranách opatřena štukovými profily, symbolizujícími gotické žebrování. Přední díl fary směrem ke kostelu je pak dílem nejspíše teprve závěru 18. století, jak napovídají na Žďársku typické klášterní klenby se segmentovými výsečemi.

Stejně jako i většina dalších historických staveb v regionu nabízí i areál kostela a fary v Bohdalově celou řadu dokladů působení italského hraběcího rodu Collaltů. Jejich vliv se zde, na rozdíl od starobylé složitěji členěné svatyně v Měříně, mohl výrazněji rozvinout, k čemuž přispěla i předešlá pozdně renesanční přestavba. A podobně jako i jinde i zde si kostel zachoval svoji "collaltovskou" tvář i v dalších staletích až do dnešní doby.  


Protože jsem se pokoušel s muzeem Kněževsi několikrát různými způsoby marně kontaktovat, vydal jsem nakonec na místo osobně. Jaké bylo moje překvapení, když jsem našel zarostlá vrata, opadanou omítku a rozbitou střechu. Vítr na vratech převracel zažloutlý list, že tu mělo nějaké muzejní sdružení sídlo. Jaká škoda....

Dne 1. 10 2022 jsem obdržel emailem reakci na tuto kapitolu od pana Jiřího Niesyta z Muzea Pooslaví. Jeho rozsáhlé vyjádření vysvětluje proč jsem při své návštěvě v Kněževsi našel sídlo muzea tak jak jsem ho našel. Tyto stránky jsou však mým soukromým projektem, do kterého ukládám své získané poznatky a informace. Nečiním si nároku na žádné odborné či oficiální uznání. Navíc, vzhledem k prvnímu odstavci mé kapitoly je zřejmé , že jsem muzeum před třemi léty vítal s nadšením a uznáním. Jako senior s řadou životních zkušeností však vím, že čím delší vysvětlování, tím složitější cesta k pochopení. Přeji panu Niesytovi a jeho kolegům mnoho úspěchů. Jeho reakci uvádím v plném znění.

Dobrý den, pane Růžičko,

obracím se na Vás touto cestou ve věci Vašeho příspěvku o naší
organizaci, který je zveřejněn na internetových stránkách
"bohdalovske-kapitoly.cz", a který jsem zde dnes zcela náhodou dohledal.
Velice mě těší Váš zájem o historii Bohdalova i zájem o naše muzeum,
nicméně jsem byl velmi překvapen dovětkem s názvem "Konec iluzí" v
závěru článku, kde uvádíte, že jste se naší organizaci pokoušel marně
kontaktovat, a při návštěvě Kněževsi jste nalezl "zarostlá vrata,
opadanou omítku a rozbitou střechu", přičemž dále doplňujete, že Vám na
"paní na Obecním úřadě rozpačitě vysvětlila, že pánové získali budovu
utratily peníze a tím celá aktivita zhasla". S takovým tvrzení
kategoricky nesouhlasím a žádám Vás touto cestou o opravu.
1) areál kněževeské tvrze jsme získali ve značně poničeném stavu (areál
byl zhruba do roku 1980 využíván JZD /bez údržby/, poté byl až do doby,
kdy jsme jej získali opuštěný, opět bez údržby). Od roku 2012 do roku
2017 zde probíhaly stavební práce související se zajištěním budovy
původní středověké tvrze. V současné době řešíme technologii obnovy,
respektive konzervace mansardové střechy hlavní budovy - s ohledem na
náročnost a nákladnost prací se hledá optimální stavebně technické i
ekonomické řešení (aktuálně je v přípravě předprojektová dokumentace a
projekt). Budova je pro veřejnost uzavřená, a na tuto skutečnost
odkazujeme také na našich oficiálních internetových stránkách
(https://www.muzeumhp.cz/inpage/oteviraci-doba-a-vstupne/). Prohlídku
tvrze je možné dohodnout - například e-mailem
(www.muzeumhp.cz/inpage/kontakt/).
2) uvádíte, že jste se pokoušel naší organizaci kontaktovat. Procházel
jsem e-mailové schránky, a žádnou zprávu od Vás jsme bohužel neobdrželi
(pokud byla zpráva začleněna do spamu, nebude ji možné s ohledem na
zjevně značný časový odstup dohledat). Poštu v Kněževsi vyzvedáváme
pravidelně (máme zde stále uloženou část sbírek, a průběžně zde probíhá
archeologická dokumentace hlavní obytné budovy) a k dispozici je také
oficiální datová schránka: xhyynxd. V pondělí se s prosbou o kontrolu
e-mailové pošty obrátím také na kolegy.
3) informace "paní z obecního úřadu" mě poněkud překvapila, a zůstává
nezodpovězenou otázkou, jak byla tato velmi prazvláštní reakce myšlena
(v době, kdy lze téměř vše velmi snadno ověřit...). Je dosti nehorázné
prezentovat, že "pánové získali budovu utratily peníze a tím celá
aktivita zhasla". Jedná se zcela nepravdivé obvinění, které poškozuje
nejen nás, ale také naší organizaci.
Naše muzeum vzniklo v roce 2016. Jedná se o oficiální aktivní organizaci
s vlastním IČ (04776836). Vzhledem ke špatnému stavu kněževeského areálu
jsme hledali vhodné prostory pro naši činnost (zejména archeologické
pracoviště - laboratoř, depozitář, knihovnu). Od roku 2017 sídlíme v
budově Panského domu na Horním Městě v Brtnici - tuto informaci
naleznete také na našich oficiálních internetových stránkách
(https://www.muzeumhp.cz/inpage/kontakt/). Máme archeologické pracoviště
(dva odborní zaměstnanci), které se oficiálně podílí na záchranných
archeologických výzkumech na území Kraje Vysočina (mmj. v posledních
letech /včetně letošního etapy 2022/ také při obnově kostela sv.
Bartoloměje v Radostíně nad Oslavou - tedy u Kněževsi...), a dále
jednoho restaurátora se specializací na restaurování dřeva.
Dlouhodobě se podílíme na záchraně, obnově a využití renesančního
špýcharu v Prostředkovicích
(https://www.cestamipromen.cz/promeny-2022/1255-sucha-prostredkovice-zachrana-renesancniho-spycharu),
či na využití renesanční sýpky v Brtnici, stejně tak na výstavách v
regionu atd., mmj. i na aktuální výstavě "Roky v baroku", kterou
uspořádalo Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou - veškeré informace
lze nalézt (nejen) na našich oficiálních internetových stránkách
(https://www.muzeumhp.cz/inpage/novinky/), nebo
https://www.regionalist.cz/index.php?z1=220523-1653317740, zde:
https://www.jihlavske-listy.cz/clanek36602-roky-v-baroku-jsou-exkluzivni-vystavou.html
či například zde:
https://m.facebook.com/profile.php?id=100057067135146&eav=AfbFIQgxbZUW6uZU0YVIZQUT1T3lzEPK-EwufdAO2DLagZwwB4-xzsdI4OCkaqioxls&paipv=0&_rdr.
Video pořízené na nedávné akci pro veřejnost, uspořádanou v rámci Dnů
evropského dědictví 2022 naleznete zde:
https://www.youtube.com/watch?v=mQdJOEsEBaI.
Omlouvám se, ale přijde mě velice zvláštní obhajovat naší "nezhaslou"
existenci takovouto formou.
Žádám Vás touto cestou o úpravu textu na Vašich internetových stránkách
"bohdalovske-kapitoly.cz". Zde uvedený text se nezakládá na pravdě a
naši organizaci poškozuje.
Velice Vám děkuji.
V závěru Vám nabízím osobní setkání. Dějinami Bohdalova se dlouhodobě
zabýváme, ostatně k Bohdalovu mám osobní historickou vazbu. Spolupráci
na dokumentaci dějin Bohdalova i blízkého regionu se rozhodně nebráníme,
naopak ji velmi rádi uvítáme.S pozdravem a přáním hezkého dne--
Jiří Niesyt
Regionální muzeum Horního Pooslaví, z. s.
Kněževes 3, CZ - 594 44, Radostín nad Oslavou
Kontaktní adresa: Horní Město 450, CZ - 588 32, Brtnice
IČ: 04776836
Tel: (+420) 778 011 526
Web: muzeumhp.cz
Pole pro přílohyNáhled videa na YouTube DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ Brtnice 17. 9. 2022DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ Brtnice 17. 9. 2022