Hostinský, starosta a podnikatel

Uprostřed městečka, na odbočce k Rudolci, byla v roce 1629 poprvé zmíněna zájezdní hospoda. Bohdalov byl tehdy krátce v majetku hraběcího rodu Collalto, který měl sídlo v Černé. Ten spolu s celým rozsáhlým panstvím, které koupil z pobělohorských konfiskátů, vlastnil také Bohdalovskou hospodu. V uvedeném roce si ji od vrchnosti pronajímá Vít řečený Koudele. Při tereziánském sčítání byl tento dům zapsán pod číslem popisným 19 a toto označení nese dodnes. V dalších generacích si rod Koudelů hospodu i s dalšími polnostmi od panstva odkoupil a a jeho potomci na něm hospodaří do dnešních dnů. V roce 1827 zde přišel na svět Jan Koudela o které víme, že zemřel v pouhých 38 letech. S ženou Kateřinou, rozenou Formánkovou měli jediného syna Jana, narozeného 10. června 1862. Vdova Kateřina se provdala podruhé za Jana Pliczku ze Žďáru. Ten pocházel z rodiny žďárských poštmistrů a tuto profesi začal vykonávat také v Bohdalově. Prvorozený syn Jan z prvního manželství Kateřiny byl již od mládí velmi podnikavý. Převzal rodinnou hospodu a v pouhých 25 letech, v roce 1887, byl zvolen starostou obce. Tuto funkci pak vykonával dlouhých 32 roků, až do roku 1919. V soupise majitelů pozemků patří v letech po první světové válce Koudela spolu s Josefem Holzbachem a Osvaldem Heimrichem mezi největší sedláky v obci. Má zapsáno celkem 51 hektarů polností, luk a lesů. Hned z počátku 20. století se řada zemědělců v kraji začala zabývat pěstováním lnů. Dobré výnosy a zájem trhu přivedl Koudelu spolu s Heimrichem na myšlenku založení Lnářského družstva. V roce 1903 postavili za vlastní náklady tírnu na v místech dnešního Vypichu. Dalším výjimečným podnikem Jan Koudely se stalo obnovování a hospodaření s dosud nevyužitými rybníky. Zatímco ve středověku a následných epochách zakládali majitelé panství velké množství rybníků, stalo se 19. stoletínaopak dobou jejich hromadného rušení. Panské velkostatky se jich zbavovaly, protože pro zvyšující se počet ustájeného hovězího dobytka potřebovaly nové louky produkující kvalitní seno. Vrchnostenští úředníci si spočítali, že rybníky přeměněné na louky a pole jsou výnosnější než produkce ryb. Josef Novotný začal v nedalekém Pokojově vedle svého hospodářství také provozovat obchod s rybami. Během několika málo let se stal v tomto oboru významným obchodníkem. Ryby dodával nejenom do měst v okolí, ale koňské potahy s káděmi naloženými živými rybami, dojížděli hlavně v předvánočních časech dokonce i do Prahy a Vídně. Spolu se zetěm Koudelou, který se oženil s Novotného dcerou Marií, získali do nájmu vodní plochy na velkostatku Velké Meziříčí, stejně tak jako obrovské, ale málo výnosné Velké Dářko (206 ha) Obnovili také dva vypuštěné a na louky přeměněné rybníky u Nového Veselí. Matějovský (69 ha), stejně jako sousední Veselský (87 ha). Jan Koudela působil spolu s Heimrichem také ve výboru hasičského spolku v Bohdalově a až do své smrti byl jeho čestným členem. Ze své pozice sedláka a starosty byl dlouholetým předsedou místní organizace agrární strany. Spolu se ženou Marií měli 9 dětí. Za připomenutí stojí Julie, která se provdala za bohdalovského řídícího učitele Františka Zeleného. Spolu pak žili v čísle 46. Další dcera Anastazie se provdala za četnického strážmistra Lišku. Po jeho smrti žila vdova se dvěma dětmi v bytě po své sestře. Dále pak Jaroslav, který prošel první sv. válku jako legionář. Vystudoval a pracoval v Brně jako státní úředník. Po německé okupaci se zapojil do odboje, byl zatčen a popraven. Jeho otec Jan Koudela, emeritní bohdalovský starosta zemřel 25 března 1935 ve věku 74 roků a je pohřben na místním hřbitově.