Náš patron svatý Vavřinec

Pocházel ze Španělska. V mládí přišel do Říma a za svého učitele si zvolil pozdějšího papeže Sixta. Vavřinec vynikal ve ctnostech a byl velmi důsledný v otázkách mravní čistoty. Sixtus II. po zvolení za papeže r. 257 ho jmenoval na místo arcijáhna do čela římské církve. Stal se tak prvním ze sedmi římských jáhnů.

Jako arcijáhen byl Vavřinec i správcem církevního majetku a k jeho úkolům patřila i charitativní činnost v římské církvi. V té době, jak zmíněno u památky Sixta II., císař Valerián velmi tvrdě pronásledoval křesťany. Dal také pokyn k zabití papeže. K této vraždě pak došlo přímo došlo při bohoslužbě.

Před svou smrtí Sixtus II. se s Vavřincem domluvil na urychleném rozdání všeho církevního jmění. Papež mu také předpověděl mučednickou smrt tři dny po sobě. Vavřinec dostal ty tři dny na to, aby pro císaře nachystal přehled všech církevních pokladů. Když  chtěl císař po třech dnech vidět všechen církevní majetek, ukázal Vavřinec na všechny chudé a zubožené, na trpící vdovy a sirotky se slovy: "Pohleď, to je naše bohatství! Zde ti ukazuji poklad církve. Péče o něj, není jako mamon příčinou zla, ale v pravdě vede k většímu obohacení i k slávě."

Nevíme, zda tato významná slova bral soudce jako opovážlivý výsměch, podvod nebo i jinak, každopádně velmi rychle vymyslel krutý trest. Žádná rychlá smrt jako v případě ostatních, ale bičování, mučení na skřipci s následným  umučením ohněm. Vavřinec byl řetězy připoután na rošt a opékán nad žhavými uhlíky, aby mu jejich žár působil co největší a nejdelší bolesti.