Odbojář ze mlýna

04.11.2021

Jan Pliczka ( 1895 - 1965 ) - syn Leopolda Pliczky, bohdalovského poštmistra, pracoval na ústředí pošt v Brně. Za 1. světové války sloužil jako zpravodajský důstojník. Poté vystudoval práva a vybudoval si kariéru jako vrchní rada na Ministerstvu financí ČR. V období mezi válkami často navštěvoval Bohdalov a se strýcem Emanuelem se věnoval myslivosti. Část příběhu Jana Pliczky věnovanou okupaci uvádím jako citaci z korespondence s jeho synem, panem Marianem Pliczkou, který žije od roku 1965 v Kalifornii v USA.

Od zacatku okupace tatinek byl zapojený ve zpravodajske skupině Avala (Modrý Kruh) Byl jednim z hlavních organizátorů, nejdříve pod Janem Hajšmanem, po jeho zatčení pod Frantiskem Blažkem, pak pod Josefem Císařem a pak pod Rastislavem Váhalou. Tatínek používal své styky k získání informaci o plánech a činnosti Němců a posílal zprávy do Londýna. Ve své funkci na ministerstvu financí pokračoval za okupace až někdy do června 1943 a opatřoval různými machinacemi velké finanční částky na financovaní odboje. Hlavně také financoval pozůstalé po padlých a uvězněných odbojářích. Od června 1943, měsíc po tom, co jsem se narodil v Praze, jsme odešli z Prahy do Bohdalovského mlýna. V říjnu 1944, po zastřelení generála Luži a rozbití vedení organizace Rada tří, musel tatínek do ilegality a maminka byla zatčena gestapem v Jihlave. Pan hrabě Podstatzký z Velkého Meziříči se postaral o to, aby maminku brzy pustili a pak jsme se všichni skrývali někde kolem Bohdalova. To samozřejmě znám jenom z vyprávění maminky, otec o tom moc nikdy nemluvil. Bylo mi řečeno, že jsme přes zimu žili někde v bunkrech v lesích. Tatínek byl v té době u partyzánů ve skupině pod Karlem Steinerem Veselym. Tatínkovo krycí jméno ve skupině Avala bylo Merta a jeho krycí jméno v partyzánské skupině bylo Slávek. Za svoji odbojovou činnost dostal po válce válečný kříž a další vyznamenáni

Po skončení války jsme se vrátili zpátky do našeho bytu v Praze. Tatínek pracoval ve Fondu národní obnovy, v jednom čase byl také přednosta Rady osidlovacího úřadu. Žili jsme dobře až do listopadu 1948, když mého tatínka zavřeli komunisté. Ve vyšetřovací vazbě seděl s generálem Heliodorem Píkou. Toho popravili a tatínka po třech letech velmi nemocného propustili z vězení. Protože hned neumřel, musel v roce 1960 znovu nastoupit trest. Tatínek zemřel v dubnu 1965 a já jsem odešel do Rakouska v říjnu 1965. V 1966 jsem odtud odešel do USA. Moje sestra přijela za mnou v létě 1968 a hned po Ruské invazi se nám podařilo dostat sem také naši maminku.

Marian Pliczka Roseville, California USA

Rodina rady Jana Pliczky před loveckou chatou v Bohdalově na Buzlově v roce 1947. Chata byla za války úkrytem vedení odbojové skupiny Rada tří.
Rodina rady Jana Pliczky před loveckou chatou v Bohdalově na Buzlově v roce 1947. Chata byla za války úkrytem vedení odbojové skupiny Rada tří.