Počasí si odjakživa dělá co chce
Jestli že naříkáme na počasí dneska, pak stejnou starost měli i naši předkové. Připomeňme si několik zápisů z kroniky:
1923 Následkem polohy okolo 600 metrů nad mořem a nedostatečnou ochranou proti severnímu a severozápadnímu větru je podnebí drsné. Tvrdá zima skončila pozdě na jaře, celé léto bylo chladné a deštivé, očekávání úrody, která byla v poválečných letech dobrá, se nenaplnilo. Tuhá zima přišla opět brzy. Sníh napadl už počátkem října a zůstal na polích.
1929 Po vánocích přišly mrazy - 32,4 stupňů. Mrzlo celý měsíc.Zamrzly a popraskaly vodovody. Lesní zvěř chodila až domů, zajíci a srny se schovávali v kůlnách. Ve škole ráno +1 stupeň, po vytopení třídy +7 stupňů. Došlo palivo a děti zůstaly doma.
1930 Ze soboty 25.10 na 26.10 začala sněhová bouře, která řádily 3 dny. Napadlo místy až 1 metr sněhu. Země nebyla promrzlá a stromy neměly staženou mízu. Po ohromnou váhou sněhu a za přispění větru došlo k polámání a vyvrácení 50 procent lesů. Takovou pohromu nikdo nepamatoval.
1932 Krásné léto, nejteplejší za 100 roků, průměrná teplota v letních měsících +17,6 stupňů a dosti vláhy.Výborná úroda všeho.
1935 Po velkých suchých mrazech na jaře více jak měsíc nepršelo. Mrazy se vracely po celé jaro. Začátkem července se tak ochladilo, že pomrzly i brambory. Teploty k nule se přiblížily i počátkem srpna.
1946 Velké mrazy - 20 stupňů, od jara pak kritické sucho, teplota v červnu +30 stupňů. V celé republice veliká neúroda.