Potíže s obecním vodovodem

Přestože obec Bohdalov leží doslova v podhůří Arnoleckých hor, mezi množstvím pramenišť pitné vody, nebyla otázka vodovodu dlouho pořádně vyřešena. Až do druhé světové války se voda sváděla dřevěným potrubím z obecního rybníka do tří veřejných kašen. Většina zemědělců, kromě těch, kteří měli vlastní vydatné studny, musela užitkovou vodu dovážet. Ještě v létech před první světovou válkou nabízel poslanec říšského sněmu J. N. Heimrich velkou státní dotaci na zřízení vodovodu. Návrh však neprošel obecní radou. Další příležitost se objevila v r. 1940. Tehdy byl zdarma vypracován projekt vodovodu z pramenišť na Blažkově. Ani v tomto případě nebylo ze strany zastupitelstva nic učiněno. Teprve když byl ihned po válce zvolen nový místní Národ výbor v čele se starostou Albínem Hronem, daly se věci do pohybu.

Nové zastupitelstvo si dalo tři velké úkoly. Zřízení Měšťanské školy, splněno v roce 1946, výstavbu Kulturního domu, splněno 1948 a nový vodovod. Pro tento případ byly zajištěny vydatné prameny pod kopcem mezi Chroustovem a Rudolcem, ve vzdálenosti cca. 3,5 km od Bohdalova. V dubnu 1946 byly zahájeny první práce. Byly zřízeny první jímky na jímání pramenů. V dalších letech se ale práce začaly brzdit.

1947 práce zcela ustaly, zčásti se pokračovalo v dalších letech. Příčinou byl špatný přístup realizačních stavebních firem. V roce 1950 byl odvolán předseda MNV A. Hron, spolu s dalšími dvěma členy zastupitelstva. Jako důvod byl udán, že nemají kladný vztah k soc. zřízení - odmítli vstoupit jako malí zemědělci do JZD. 

Práce pokračovaly většinou brigádnicky až do roku 1956 a teprve po deseti letech se blížily k závěru. Ale až v následujícím roce byla většina domů v Bohdalově na společný vodovod připojena. Voda se v prvních  letech platila paušálně podle počtu hlav a zvířat.

Jak napsal kronikář. " Zřízení vodovodu byl to velký a mimořádný dar demokratické vlasti naší socialistické vesnici".