Století páry a elektřiny

Jedny z nejzajímavějších příběhů v historii Bohdalova se odehrávaly na přelomu 19. a 20. století. Celá Evropa tehdy prožívala období, které bylo později pojmenováno časem páry a elektřiny. Jinými slovy, do Rakouského mocnářství vstoupila průmyslová revoluce. Do Čech přijela poprvé ve třicátých letech po kolejích, tažená parní lokomotivou. Železniční dráha vedla z Vídně do Břeclavi, aby se její síť velmi rychle rozšířila po celé území království. Do této nové doby se také v roce 1830 narodil nejdéle sloužící císař mocnářství František Josef I. Na trůn nastoupil v 18. letech po porážce revoluce v roce 1848. Oženil se se svojí sestřenicí Alžbětou Bavorskou přezdívanou Sisi. Císař jako konstituční panovník prováděl reformy zemské správy, školství, hospodářství a uskutečnil Rakousko - uherské narovnání. S přibývajícími roky se František Josef ve své říši stal všeobecně uctívanou osobností. Atentát na jeho následníka však vyústil roku 1914 v první světovou válku, jejíhož konce se starý císař již nedožil. Zemřel roku 1916 a císařství ho přežilo o pouhé dva roky.

S císařem Františkem Josefem se potkávala v Bohdalově pravidelně především školní mládež. Jeho obraz totiž visel v každé třídě vedle tabule a krucifixu. Stejně tak si jeho podobu mohl připomenout každý, kdo odesílal, nebo naopak dostával dopis či pohlednici. Nezaměnitelný profil mocnáře byl vytištěn na každé poštovní známce. Pravidelně se také připomínaly a slavily císařovy narozeniny a každý začátek či konec školního roku se uváděl zpěvem státní hymny. "Zachovej nám Hospodine císaře a naši zem - Gott erhalte, Gott beschütze Unsern Kaiser, unser Land"

Císařské manévry ve Velkém Mezíříčí

Koncem léta roku 1909 projíždělo Bohdalovem po silnici od Polné několik švadron jízdních dragounů. Vojáci nechali koně napást na panských loukách pod Rudolcem a k večeru odjeli přes Pavlov k Velkému Meziříčí. 9. - 11. září 1909 totiž byly v okolí Velkého Meziříčí uspořádány velké císařské manévry, kterých se zúčastnil i císař František Josef I., následník trůnu František Ferdinand d'Este a německý císař Vilém. Po dobu svého pobytu v tomto městě bydlel císař František Josef I a jeho hosté - následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este, který jako generální inspektor rakousko-uherského vojska nemohl chybět, a také německý císař Vilém, jenž se rovněž rozhodl manévrů zúčastnit. Vlastních manévrů se zúčastnilo sedm pěších divizí a dvě divize jezdecké ze tří armádních sborů. V okolí Velkého Meziříčí i nedaleko Bohdalova směrem k Polné a Jihlavě se v průběhu cvičení pohybovalo více než 60 000 vojáků. V bojích, které spolu vybrané formace sváděly, se rakouskouherské velitelství snažilo uplatňovat prvky moderní taktiky a strategie

Štáb armády při cvičení na císařské silnici mezi Velkým Meziříčím a Měřínem

nasadilo nejnovější zbraně. Cvičiště křižovaly automobily a motocykly, velitelé vydávali rozkazy pomocí polních telefonů a telegrafu. František Josef I. na tyto vymoženosti nebyl zvyklý a své vojsko nepoznával. Pokoušel se sledovat boj, ale namísto dřívějších barevných formací zahlédl občas jen rojnici pohybující se přískoky po strništi. Neslyšel žádné břeskné polnice, nedočkal se efektního útoku jízdy. Císař se s novým způsobem válčení nikdy nesmířil.