Vznik hasičského sboru

Prvními bojovníkem s požáry byli muži ve  funkci tzv. "ponocného", kteří měli mimo jiné též sledovat, zda v noci někde vzniká požár. Ve městech, které měly vysoké věže, mívali tzv. "hlásné", kteří na nich bděle pozorovali město ve dne i v noci. Podle směrnic z roku 1603 se doporučovalo stavět všechna stavení podle možnosti "od kamene a hlíny", ale i v těchto zděných domech museli představení obce dohlížet každého čtvrt roku na čištění komínů. Od poloviny 18. století pak nejrůznější směrnice k zabezpečení požární ochrany vyhlašoval přímo panovník. Tak např. císařovna Marie Terezie 21. srpna 1751 vyhlásila patent (zákon), kterým se vydával "Řád k hašení ohně pro města zemská, městečka a dědiny Markrabství moravského", Byla zde zdůrazněna sousedská pomoc mezi vesnicemi a městy a bylo nařízeno, že hašení požáru se musí zúčastnit z každého domu alespoň jeden člověk. Mnoho vzrušení vyvolalo ustanovení, podle kterého měly být do jednoho roku zrušeny všechny dřevěné a proutěné komíny. Musely být nahrazeny zděnými.

Teprve po roce 1866, kdy Rakousko prohrálo válku s Pruskem a padl Bachův režim, jsou na území Čech, Moravy a Slezska zakládány první spolky. Toto uvolnění napomohlo vzniku hasičských spolků na našem území a ve druhé polovině 19. století dochází k jejich masovému zakládání. Za první dobrovolný hasičský spolek na území Rakouska-Uherska, a tedy i Česka, bývá označován německý Spolek dobrovolných hasičů Zákupy, vytvořený roku 1850. Během dalších dvaceti let přibylo další 106 sborů.

Na Moravě vznikly první sbory ve Velkém Meziříčí (1868), o rok později v Třebíči. Oba byly založeny nadšencem Titusem KRŠKOU, pozdější velkou osobností hasičského hnutí na Moravě. Prvním starostou moravské zemské hasičské jednoty byl v roce 1874 zvolen hrabě Vladimír z Logothety, náčelník sboru dobrovolných hasičů z Bílovic u Uh. Hradiště. 

Založení požárního sboru v Bohdalově úzce souvisí s katastrofálním požárem 7. července 1872, kterému padlo za oběť ve dvou hodinách 82 domů včetně kostela, školy, fary a obecní radnice. Bylo popáleno několik žen a dětí a jedna žena následkům utrpěných zranění podlehla. Postižení lidé nalezli útulek v zachráněném Heimrichově mlýně.

Sbor byl vždy mezi prvními při zásazích i v sousedních obcích a význam založení hasičského sboru byl nezpochybnitelný, což se projevilo i při další velké pohromě pro obec Bohdalov. Tou se stal požár 3. 9. 1895, který založily děti. Za oběť požáru padlo 33 domů s kostelem. Rozšíření ohně napomohl velký vítr. Postižení ale nezůstali bez pomoci. Obdrželi hmotné i peněžité dary. Peněžitá pomoc s příspěvkem od vyšších úřadů činila tehdy 2000 zlatých.

Ze záznamů lze zjistit, že v roce 1908 měl sbor 2 ruční stříkačky, naviják na hadice a úplnou výzbroj pro 28 mužů. Veškerá výzbroj a ošacení bylo pořizováno z vlastních prostředků a darů místních občanů. Sbor byl předplatitelem týdeníku "Horácké listy". Od roku 1912 zajišťoval sbor v době sucha požární hlídky. Tohoto roku byl ustaven okrsek Bohdalov se sbory Rudolec, Kyjov a Pokojov.

Poslední valná hromada se sešla před první světovou válkou 13. 4. 1914