Na přelomu 12. a 13. století se české země zařadily mezi nejvyšší evropské politické celky - království. Na trůn usedl Přemysl Otakar I. (vládl v letech 1197 - 1230), který po potlačení svých odbojných příbuzných vytvořil jednotný český stát a v roce 1198 dosáhl obnovení české královské hodnosti. Roku 1212 pak nový římský panovník Fridrich II....
1240 Pravděpodobný rok, kdy král Václav II věnuje dvěma bratrancům, Janovi z Polné a Přibyslavovi z Křižanova pozemky na české a moravské straně zemské hranice.
Na základě spřízněnosti obou bratranců, zakladatelů rodů - Jana z Polné a Přibyslava z Křižanova, jejich vztah ke králi Václavu I a jeho synovi Přemyslu Otakarovi II a polohu jejích panství na obou stranách zemské hranice, můžeme přijmout zmíněnou myšlenku na novou obchodní stezku mezi sídly obou velmožů.
Oba dva příbuzní zakladatelů rodů - Jan z Polné a Přibyslav z Křižanova žili ve velmi dobrém osobním vztahu a tak se společnou měrou zasloužili o povolání cisterciáckých mnichů k založení žďárského kláštera. Oba přední šlechtice však také můžeme oprávněně spojovat s nejstarší historií našeho Bohdalova. Uváděná Libická stezka se totiž rodovým sídlům...
Přibyslav z Křižanova, jeden z nejvýznamnějších moravských šlechticů a bratranec Jana z Polné umírá v roce 1251. Druhým manželem vdovy Sibyla se stává Jindřich z Ronova a Osové, otec Smila z Lichtenberka, manžela její dcery Alžběty.
Zatímco zhruba prvních čtyři sta let patřil Bohdalov k významným regionálním střediskům, začala v pobělohorské barokní době jeho záře blednout. Už Chroustenští přenesli správu bohdalovské části svého panství do Rudolce, aby další panstvo - Collaltové soustředili pozornost a investice do dalších míst. Snad alespoň jedna výhoda s toho pro Bohdalov...
Po celou svoji historii byl Bohdalov v těsném sousedství panství žďárského cisterciáckého kláštera. V první polovině 18. století, kdy správa Collatovského panství, kam Bohdalov přináležel, sídlila v Brtnici, vznikl zajímavý osobní kontakt mezi nejvýznamnějším opatem žďárského kláštera Václavem Vejmluvou a bohdalovským farářem Václavem Antonínem...
V červnu roku 2020 navštívila výprava příslušníků severoitalského šlechtického rodu Collalto et San Salvatore místa svého někdejšího jihomoravského panství - Brtnici, Okříšky a Kněžice na pomezí Jihlavska a Třebíčska. Rodina v čele s princeznou de Croy-Collalto chce pomoci zachránit už roky zchátralý zámek v Brtnici.
Dalším sídlem hraběcího rodu Collaltů na rudoleckém či později také černickém panství byl zámek v Rudolci. Tento objekt měl již před bělohorskou konfiskací dlouhodobou tradici a bohaté stavební i majetkové dějiny. Jako tvrz se připomíná v roce 1480, kdy patřil místnímu šlechtickému rodu Šabartů z Rudolce. V dalších letech se vlastníci měnili, až se...
Přesto, že rekatolizace a zrušení českobratrských modliteben se na panství Collaltů po roce 1621 projevovalo navenek velmi tvrdě, zůstala i po mnoha desítkách let stále ještě řada rodin věrna víře svých husitských předků. Jejich centrem byla především Polná a Nížkov ležící na české straně. Lidé z ostatních vesnic na moravské, tedy naší straně se...
Přes absenci údajů z první poloviny období pernštejnské správy Bohdalova můžeme spolu s Jaroslavem Sadílkem usuzovat na širší význam městečka pro rod se zubří hlavou. Z listin vydávaných kolem roku 1500 panem Vilémem z Pernštejna lze usoudit na postavení Bohdalova jako územně samostatného celku. Nejbližší pernštejnskou destinací byl Měřín,...
Cílem tohoto článku není hodnotit vztah k náboženství a víře v současném Bohdalově. Jenom mě přišlo zajímavé podívat se na tuto stránku života našich předků v širších souvislostech. Uprostřed městečka přeci už sedm století stojí jeden z největších kostelů v kraji a tak by jistě nejenom věřící, ale i jejich spoluobčany mohla zajímat historická...
Zbytkem starého středověkého kostela, zbudovaného v polovině 13. století, je dnešní sakristie, připojená za východním závěrem kostela. Představuje původní čtvercové kněžiště, zaklenuté výjimečně dobře dochovanou žebrovou klenbou do kříže. Tento kostel se v písemných zdrojích ponejprv připomíná v roce 1360, kdy se spolu s městečkem nacházel v rukou...
V roce 1794 se objevuje v soupisu moravských památek od Františka Josefa Schwoy krátký zápis o Bohdalově s dodatkem: Půl hodiny od Bohdalova leží rybník s ostrovem uprostřed. Na něm jsou zbytky malého hrádku, nazývaného Pelfrýd. O několik desetiletí se tato zpráva objevuje znovu. Zde se již mluví o tom, že zbytky zdiva jsou odváženy a využívány...
Pokud budeme brát za pravdivé příběhy a historii spojené s hrádkem Belfrýdem, můžeme se pokusit určit dobu jeho největší slávy i možného zániku. Co se dělo v našem nejbližším okolí v době vrcholících husitských válek ?
Smírčí kameny byly většinou vztyčovány na místech násilných činů a tragických událostí a pro budoucí generace měly být připomínkou takových příhod a nebo se staly dokladem pokání pachatele. Obecně smírčí kameny dle tvaru dělíme do tří skupin: smírčí kříže, křížové kameny a kruhové stély. Vždy jsou zhotoveny z jednoho kusu kamene, bud údery sekáče...