Něco málo o myslivosti v Bohdalově

Při procházce zasněženými lesy můžete pozorovat nejen množství zvířecích stop, ale při troše štěstí také zvěř na vlastní oči. Každou chvíli narazíte na krmelec, posed nebo pozorovatelnu. Kdo je postavil, kdo do nich zaváží a kdo se o všechnu tu zvěř stará? Pokud nepotkáte nějakého myslivce osobně a neposlechnete si jeho mysliveckou latinu, musíte se stejně jako já, spolehnout na zprostředkované informace.

Pokud se tedy chceme dovědět něco o historii myslivosti v Bohdalově, je zapotřebí nejprve získat informace o historii myslivosti jako takové.  Dozvíte se, že už v době paleolitu, tedy zhruba před sto tisíci lety byl lov jedním ze základních zdrojů obživy člověka. Po tomto období přichází čas lidu zemědělského. Spousta druhů zvěře zdomácněla a tak se stala zvířata nejen zdrojem obživy, ale také pomocníkem a příjemným společníkem. Lov a myslivost se dostaly do správy panovníka a samotný lov se stal kratochvílí feudálního panstva. V roce 1388 vyšlo nařízení krále Václava IV. o lovu jako výsadě vrchnosti a o přísných trestech za pytláctví. V roce 1573 pak český sněm stanovil podmínky lovu a ochrany lesní zvěře, včetně příslušné lovecké sezony. Císař Josef II. prohlásil myslivost za právo státu, který jej mohl svěřovat do dalšího užívání a teprve v roce 1849 za panování Františka Josefa I, byla spojena myslivost s vlastnictvím půdy a lesů. Začal se také projevovat trend podřizování myslivosti zájmům lesnictví. Došlo ke snížení stavu zvěře jelení a zvýšily se stavy srnčí zvěře. Nastal prudký rozvoj bažantnictví. Ve zbraních se prosadily brokovnice, které měly na českém území velmi dobrou tradici. Zavedeny byly nové techniky lovu: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi, vábení, společné hony, kruhová leč, ploužení, naháňka apod.

Po vzniku Československé republiky byl ustanoven Lovecký a kynologický svaz a zákonem stanovena doba lovu a doba hájení zvěře i všechny další náležitosti. Bylo stanoveno právo lovu majitelů pozemků a též právo sdružovací do mysliveckých společenství.

Toto uspořádání honebních poměrů bylo zrušeno ihned po únorové revoluci. Právo myslivosti bylo zlidověno a dáno do rukou zemědělců, lesních zaměstnanců a ostatních vrstev pracujícího lidu. Zřízení společenstevní honitby bylo vázáno na obvod politické obce. Až v roce 1961 došlo k vytvoření Československého mysliveckého svazu a tehdy poprvé se v záznamech místní bohdalovské kroniky objevují následující informace o zdejší myslivosti: 

1961 Špatný stav drobné zvěře. Naopak hodně srnčího. Státní rybářství na bohdalovských rybnících mělo dostatek ryb. Jenom Záhumený rybník vydal 150 metráků kaprů.

1962 Objevilo se množství lišek, mezi ptactvem se vrátili dříve vzácní kosi. V zimní sezoně nebyly povoleny žádné hony. Naopak kvůli mrazům až - 20 stupňů se zvěř stahovala až mezi vesnické domy.

1977 Další správy přichází až o mnoho let později. To už se projevila dlouhodobá a stabilní péče o zvěř a les a tak v uvedeném roce mohlo být uloveno - 22 srnců, 165 zajíců a 12 bažantů.

1979 Na základě příkazu z ústředí Mysliveckého svazu dochází ke sloučení sdružení Bohdalova a Újezda. Celková plocha honitby činí 1850 ha a počet členů sdružení byl 24 aktivních.

1980 Myslivecké sdružení patřilo mezi nejaktivnější v obci. Členové vysadili 3000 lesních stromků a odpracovali velké množství brigádnických hodin při akcích Z. Jak uvádí kronikář, bohužel zvěř v lesích ubývá takřka před očima. Při honech bylo uloveno pouze 42 zajíců, bažanti se nestříleli, srnců 12. Naopak se rozmnožily lišky, u kterých hrozí nákaza vzteklinou.

1983 Kvůli přemnožení lišek je ročně uloveno až 15 kusů. V březnu byl nalezen uhynulý kus a zjištěna vzteklina. Byla vyhlášena karanténa a všechny ulovené lišky se po dobu jednoho roku musí odevzdat na hygienu

1989 Ubývá zajíců, vzácné jsou koroptve. Na stejné úrovni se drží srnčí zvěř. Myslivci odchovávají ve voliéře bažanty. Na podzim jich do přírody vypustili 350. Tito jsou však velmi krotcí a stávají se obětí lesních šelem. Na Brychtovském rybníce se pěstují divoké kachny.

1991 Myslivci v Bohdalově vypustili z vlastní chovné stanice do volné přírody 150 bažantů a 300 kačen a pro Interlov odprodali 292 bažantů. Při vlastních honech v sezoně střelili 245 kachen, 41 bažantů, 53 zajíců, 14 kusů srnčí zvěře, a 5 ks. zvěře černé.

Pro historické srovnání uvádím počet ulovené zvěře na rudoleckém panství - do kterého patřily i lesy kolem Bohdalova. Jde data před sto lety a je zajímavé, že panstvo tehdy střílelo po všem živém.

1885 V trati Blažkov a Špitál bylo uloveno 9 srnců, 1 muflon, 4 prasata divoká, 5 lišek, 41 zajíců, 55 bažantů, 29 koroptví, 5 sojek, 4 sovy, 32 kačen divokých, 2 velcí orli, 5 ostřížů, 9 holubů divokých, 4 sovy ušaté, 5 kavek, 8 vran, 3 veverky, lasice, 5 kun v lese, 1 tchoř.

1890 V říjnu 11 kusů srnčí zvěře, 9 prasat divokých, 55 zajíců, 1 jezevec, 4 kuny, 5 veverek, tchoři, 4 lasičky, 49 koroptví, 27 bažantů, 2 holubi divocí, 2 tetřívci velcí a 7 malých, 3 poštolky, 2 ostříži, 4 orlové, 21 kačen divokých, 5 potápek a 8 hus divokých.

Nyní už se jenom mohu těšit na blízké setkaní se svým sousedem v zeleném klobouku a na jeho vyprávění o tom, jak to v tom jeho lese doopravdy bylo a jak to tam vypadá dnes.....