Zahynul pod koly vozu

Pan továrník Heimrich nechával dopravovat vyrobený škrob ze své továrny koňskými povozy na dráhu do Polné. 14 dubna roku 1913 byly opět vypraveny 4 povozy. V 5 hodin odpoledne vyložili kočí náklad do přistavených vagonů a stavili se v pohostinství na občerstvení. Jeden z nich se vydal hned na cestu domů, ostatní popíjeli dál. Neměli toho však ještě dosti a tak se rozhodli pokračovat v hospodě v Janovicích. Už za tmy se při světlech luceren, zavěšených na vozech, vydali k domovu. Koně ze tří povozů už byli dávno ve stáji. Jenom na ten poslední pár ještě čekalo místo. Šafář s čeledínem tedy zapřáhli bryčku a vydali se v 11 hodin v noci poslednímu povozu naproti. Kousek cesty před Bohdalovem uslyšeli hrkotání povozu. Koně bez vedení se jenom zvolna po paměti ubírali k domovu. Šafář nakonec objevil zohavenou mrtvolu kočího. Visela zaháknutá za vysokou botu na spodním háku povozu. Kočí si chtěl zřejmě za jízdy ulevit a neudržel při tom rovnováhu. Při pádu ztratil vědomí a byl potahem pod vozem usmýkán k smrti. Zůstala po něm vdova se třemi dětmi. Ne úplně zdravá matka, žijící s dětmi sama v č. p. 102 musela po nešťastné smrti manžela vynaložiti mnoho úsilí a energie, aby děti zdárně vychovala