Jede, jede poštovský panáček

V roce 1785 byl vydán císařský patent o zřizování tzv. poštovních sběren, které měly být 15 kilometrů od sebe vzdálené. Tam bylo také místo pro přepřahání koní poštovních dostavníků.

Vznik Hlavní poštovní správy v českých zemích je datován po roce 1848. Postupně byla budována síť poštovních stanic ( Postamt ), nazývaných někdy také spediční. Jejich správou byli pověřeni poštmistři. Zatímco u dřívějších stanic, v okolí Bohdalova - Žďár a Polná, šlo o funkci dědičnou, tak pro nově instalované stanice už byli zaměstnanci vybíráni zkušební dobu. Mezi základní povinnosti patřila úřední znalost německého jazyka. Po roce 1872 byla zřizována u vybraných stanic přespolní roznášková služba. Poštovní slouha v této funkci tak nachodil denně často i několik desítek kilometrů při roznášení urgentních zásilek. Po reorganizaci v roce 1897 bylo v celém mocnářství zavedeno dvoujazyčné úřední jednání při podávání zásilek. V roce 1900 je uváděno, že pro zhruba 6 milionů obyvatel v českých zemích zřízeno 1100 poštovních stanic.

V Bohdalově byl poštovní úřad zřízen v roce 1869. Městečko představovalo přirozenou křižovatku pro spojení mezi Žďárem, Polnou, Jihlavou a Velkým Meziříčím. V roce 1894 zde byl povolen telegraf a četnická stanice. V roce 1905 zde byl zřízen telefon. Doručovací obvod pro listovní poštu a balíky tvořil Rudolec (poštovna a telefon), Chroustov, Pokojov, a Kyjov, pro telegramy pak ještě Starý Telečkov, Pavlov, Znětínek a Sirákov.