O švédském důstojníkovi

Vyprávělo se, že za třicetileté vojny táhly krajem švédská vojska. Jeden oddíl zůstal stát v lesích nad Bohalovem. Večer tam hořely ohně a nad ránem přijeli dva vojáci do městečka a hledali faráře. V těch letech však byla zdejší fara neobsazená a tak vojáci nepochodili. Na druhý den bylo vidět jak na kopci vlaje černý prapor a trubka hraje smutnou melodii. Další den vojáci sbalili svůj tábor a odjeli pryč. Zbyla jenom pověst o pochovaném švédském oficírovi a jeho pokladu, který byl i s ním uložen někde v lesích nad Bohdalovem. Když se pak po letech stavěla silnice ke Starému Telečkovu našli cestáři mělký hrob, ve kterém byly uloženy ostatky tří mužů. Prostřední z nich měl lebku podloženou kamenným polštářem a další kameny kryly jeho obličej. Jestli se našlo v hrobě i něco z bájného pokladu, k tomu se z cestářů nikdo nikdy nepřiznal.