BOHDALOVSKÉ KAPITOLY

za svobodu vlasti bojoval dvakrát.

Od posledních oprav věže farního kostela v Bohdalově uběhlo několik desítek roků a bohužel se ukázalo, že pro obnovu dobrého stavu věže je nutný nový poměrně rozsáhlý a nákladný zásah. Bylo zapotřebí opravit dřevěnou konstrukci věže a následně stávající krytinu vyměnit za novou – měděnou. Na základě poptávkového řízení a získaných referencí byla...

Sběratelé pohlednic mají krásnou schopnost nabídnout nám ostatním ohlédnutí za místy, která jsou často už jenom vzpomínkou. Pohlednice v první polovině minulého století vydávali svým nákladem místní obchodníci a živnostníci. Často na nich nechávali vedle místních památek zobrazit také své vlastní podniky.

Je historickou tradicí, že na každém konci školního roku oznámí pan či paní učitelka stejnou větu. " Zítra příjde do školy pan fotograf". Děti se na zítřek lépe ustrojí , pan fotograf si je srovná do řady, nebo podle velikosti a pozor děti, vyletí ptáček. Fotky se doma podle ročníků řadí do alba a stejně tak po jednotlivých generacích. Při...

Tématu zemědělství a hospodaření jsem se snažil kvůli nedostatečným informacím vyhýbat, ale asi to nepůjde do nekonečna. Díky panu Františkovi Svobodovi, který mi dal pro Kapitoly k dispozici svoji rozsáhlou sbírku fotografií z minulosti Bohdalova, mohu dnes uveřejnit první - fotografickou část kroniky. Jak hospodařili naši předkové.

V roce 1934 vzplály v Bohdalově 3 požáry. Shořela stodola a kolna u Koudelů č. p. 46, vyhořely sklepy u Heimrichů a třetí tragický požár zničil 18 domovních stavení - Krčovi, Pokorných, Červených, Pejchalovi, Augustinovi, Zmeškalovi, Vencelidesovi, Grygarovi, Řepovi, Minářovi, Chalupovi, Markovi, Mokrých, Ondrákovi, Havlíčkovi, Pokorných, Sobotkovi...

2. června 1954 najel autobus linky ČSAD vezoucí dělníky na ranní směnu do Žďáru do hluboké strže. Stalo se to u nové hájenky mezi Bohdalovem a Novým Veselím, Vytrvalé deště podemlely novou silnici a tak zůstala pouze několikacentimetrová vrstva asfaltového koberce. Došlo sice k několika těžkým a řadě lehkým zraněním, ale naštěstí nikdo nepřišel o...

V odborném učilišti závodů Zetor Brno si mladí učni a studenti dali v roce 1960 socialistický závazek, že pro vítěze soutěže o nejlepší vypěstovanou kukuřici na školním pozemku vyrobí malý pionýrský traktor Zetor. Slovo dalo slovo a na jaře příštího roku skutečně stál na dvoře Odborného učiliště závodu na výrobu traktorů malý, ale zcela funkční...

Až do roku 1849 byla majitelkou tzv. Horního mlýna v Bohdalově rodina Friebova, od niž v tomto roce přešel koupí do vlastnictví Jana Heimricha, rodáka Svitavského, kovaného Němce, jenž mimochodem řečeno, do své smrti ani česky mluviti neuměl. Jeho žena však byla češka a tak se stalo, že rodina jeho pozůstávající ze třech synů a dvou dcer, vychována...

Jan Nepomuk Heimrich se narodil 11. května 1853 v Bohdalově u Žďáru z mlynářské rodiny. Již v mládí všímal si horlivě národního, politického a hospodářského ruchu a zúčastnil se spolkového a veřejného života. Brzy se propracoval k značným znalostem i k velkému rozhledu, jenž ho brzy postavil na jedno z čelných míst žďárského a...

Postupně se ze dna truhel a krabic objevují vzácné poklady starých fotografií. Některé zažloutlé, některé i potrhané. Ale vždy z nich dýchne vůně starých dobrých časů. S jakým klidem a vyrovnaností uměli žít naši předkové. Každá fotografie je toho vzácným dokladem. Kam se na tuhle sváteční atmosféru hrabou dnešní mobily. Vznikají stovky, možná...

V roce 150 výročí založení Sboru dobrovolných hasičů v Bohdalově získal jsem opis a úvodní rukopisné stránky kroniky sboru. Je pro mě zvláště významné, že po prvním kronikáři panu Petru Sedlickém převzal tuto roli můj otec pan Stanislav Růžička, který kroniku zpracoval v přepisu nejstarších záznamů a následně až do roku 1989. K významnému výročí...